Do Cartaga přijíždíme za deště, ale cesta tam je i přesto krásná, kopcovitá krajina s kávou, odpařující se mlha a zase jiná Kostarika než ji známe. Projíždíme menšími městečky, které jsou závislé na zemědělství a kocháme se.
V Cartagu nás čeká překvapivých 18 stupňů a poprchává. Ve městě mají skvělý trh v hale (vzpomínky na Asii) a je tam velmi rušno. Parkujeme před hotelem a spojujeme se s recepcí přes WhatsApp, na ulici se nám snaží pomoct divno-týpek, co tam "jakoby hlídá" zaparkovaná auta a nechápe, že neumíme španělsky. Po 20 minutách přijíždí recepční Luis, který nás ubytuje a vypráví o synovi, který studoval v Plzni. Auto parkujeme na dvoře a divno-týpek po nás pokřikuje, že chce peníze, divíme se za co a Luis ho žene ať nám dá pokoj. Zpětně nás ale mrzí, že jsme mu nic nedali.
Po pořádné sprše vyrážíme na trh pro ovoce a večeři. Vítězí banány, mini banány, avokádo, marakuja a něco co marakuju připomíná. Na večer kupujeme pečenou půlku kuřete "pollo médio" a bagetu, objednávám ve španělštině a machruju před klukem. Ráno snídáme jejich klasické Galla pintaa vyrážíme na cestu. Potkáváme ještě čechy a vyměňujeme si vzájemně tipy na další cestu (Karibik vs. Pacifik).
Cíl dnešní cesty - vyzvednout Jimnyho a dojet do Uvity.
Po hodině cesty jsme v San Jose a vracíme se do autopůjčovny vyměnit auta. Vratka probíhá v pořádku, aby ne, Boban je v super stavu a parkovali jsme ho vždy na dvorcích za plotem. Čekáme na 4x4. Po pár minutách nám sdělují, že rezervaci nemohou najít. Vytahuju všechny své papíry a supervizorka jde dál hledat, sedíme jak opařený, čekáme a já zároveň připomínám týpkovi, že nám nemá vracet depozit, který blokují na kreditce, ale použít ho na Jimnyho. Kouká na mě jestli jsem se nezbláznila a vyžaduje své postupy. Každá rezervace má svůj depozit. Jenže jejich depozit je asi 70k, což než se vrátí z původní rezervace, banka požadavek zpracuje a zase uvolní, může trvat i několik dní. Vysvětlujeme mu situaci a on na nás dál nekompromisně kouká a posílá nás dál čekat. Nervozita stoupá, ale po chvíli se vše vyřeší - rezervace nalezena, depozit schválen supervizorkou jako výjimečná situace a my dostáváme klíčky od nového parťáka - Suzuki Jimny, malé 4x4, které potřebujeme kvůli cestě do Corcovada. Jásáme, několikrát děkujeme a vyrážíme směr Pacifik.
Cesta je dlouhá, ale po pár hodinách jsme v Uvitě, malé backpackers městečko, kde jsme ubytování v hostelu s bazénem.
Večer si dáváme bagetu s tuňákem, sunset na Uvita beach a uleháme, moc se ale nevyspíme, naši sousedé řeší problém s klíči a ubytováním, tak je noc poměrně veselá.
Ráno po snídani vyrážíme brzy na koupačku k vodopádu Cascada Verde, kde je to skvělý, při koupání pozorujeme leguána, ještěrky a místní gigantické bambusy. Cestou k autu nás pak místní chlapík upozornil na lenochoda na větvi a my měli skvělou podívanou.
Na ubytování jsme si pak už jen vyzvedli batohy a pokračovali dál na jih do Puerto Jiménez.
Cestou do Puerto Jiménez prší, jedeme několik hodin, mimo signál a klikatá cesta lemuje východní část Národního parku Corcovado. Příroda je tu opravdu nádherná.
Kostaričané na kolech moc nectí pravidla silničního provozu a tak mě čeká nezapomenutelný řidičský zážitek skoro sražení cyklisty, který se ani neráčil ohlédnout a začal při mém velkorysém předjíždění jeho vehiklu přejíždět na druhý kraj silnice. Ve vteřině šlapete na brzdu, stáčíte volant na druhou stranu a modlíte se, ať ho nesrazíte. Nesrazila jsem, týpek vesele pokračoval ke svému stavení a já rozklepaná pokračovala dál ve svém pruhu po krásné asfaltové rovince. Zážitky, asi, ne?
V cílové rovince nás čeká malé přístavní městečko, bereme benzín do Jimnyho, malý nákup na večer a snídani a naháníme se paní bytnou.
Nakonec nám pomáhá soused, který jí volá a ukazuje nám na prstech, že tu bude asi za 45 minut. Přejíždíme ve slejváku o pár ulic vedle a usedáme do malé restaurace s výhledem na zátoku. Nevidíme ale nic, leje jako z konve.
Po necelé hodině přejíždíme zpět k ubytování, kde na nás čeká paní domácí a ukazuje nám co kde najdeme. Přebalujeme batohy na 2 denní track Corcovadem a brzy uleháme.
Ráno máme sraz v 5:20 v místní pekárně s naším průvodcem, který bude náš kámoš na dalších několik desítek hodin.
