Z Bukitu jsme bez problému objednali Uber a vyrazili směr Ubud. Našli jsme super ubytování na kraji města, s luxusní zahradou, 2 bazény. Krom nás tam byli ještě jedni hosté, jinak prázdno. Bali je aktuálně vylidněné a moc turistů sem kvůli sopce nejede. Je to veliká škoda, tedy pro balijce a ty co zrušili cestu sem. My na tom jen profitujeme.
V Ubudu jsme strávili 3 noci. První den, ještě po příjezdu, jsme opět nasedli na dvoukolého mazlika a brázdili místní ulice, ochutnali balijskou specialitu Baby Gulling - marinované grilované vepřové. Tuhle pochoutku najdete v x warungách po celém Bali. My zavítali do ubudského Bu Oka, které je tu vyhlášené a má asi 3 pobočky. My byli v Bu Oka 2, spolu s místníma balijcema. Vřele doporučuji. Další jízda do Sacred Monkey Forest / Mandala Wisata Werana Wana. Chrám kolem kterého narazíte na každém kroku na opice. Jsou jich tu stovky. Držte si brýle, čepice a bacha ať vám neskočí na záda jako Marťasovi - na něj se hold ty opice extra lepi :). Monkey Forest je super procházkou džunglí ve městě. Nedaleko je navíc super bistro WAMM, kde vám nabídnou super freshe, bowle, ale i skvělé jídlo po kterém budete mít v bříšku jako v pokojíčku, já bych se tam vrátila hned. :) První den v Ubudu jsme završili koupačkou v našem bazénu - bazén je v Ubudu snad i nutný, ideální zakončení dne ve městě. A večer jsme si ještě zajeli na véču do města, našli jsme na netu tip na dobrý warung, po pár chvílích jsme ho našli, zapadlá restaurace, v ní ani noha a majitel nevěřil svým očím, že bude mít kšeft. Objednali jsme si místní speciality z kuřete a čekali na výtvor. Než stihli jídlo uvařit, vypadl jim proud, ale to je neodradilo a dovařili nám ho se svítilnou, nám zapálili svíčky a my si tak užili romantickou večeři u rýže a kuřete. :)) Křupavky jsme dali místním kočkám a jeli konečně po dlouhém dni spát.
Druhý den ráno jsme měli v plánu vyrazit na východ slunce na rýžové terasy, budík nás vzbudil někdy před pátou ranní. Než jsme se stihli vypakovat začlo strašně pršet a my šli zase spát. Za hoďku se ale počasí umoudřilo a my se vydali na cestu. Jeli jsme asi 15km do Tegalalang kam jsme dorazili před 8 ranní. Na terasách nebyla ani noha, restaurace se teprve připravovaly na turisty a my si užili krásné výhledy. Vrátili jsme se pak o kousek zpátky a prošli si stezku rýžovými polemi. Za průchod rýžovým polem je nutné něco málo přispět místním farmářům. Každopádně to stojí za to. Když jsme končili okruh, na polích už bylo vidět pár skupinek turistů. My si ale stihli vychutnat i oběd. Cestou zpět do Ubudu jsme projeli ještě místním okolím a poté se zastavili ve vodním paláci a zpátky na občerstvení do WAMM - tak se nám tam líbilo! A po načerpání energie jsme vyrazili směr green village - Bambusova “vesnička” východně od Ubudu. Cestou jsme ještě nasadili pláštěnky a šlápli na to.. Zaplatili jsme si kukandu po dvou bambusových domech, které jsme prolejzali hoďku s otevřenou pusou. Moc pěkná záležitost! Vesničku tvoří dnes už 14 domů, které jsou komplet z bambusu, vesnička je ekologická a zakládá si na soukromí a klidu. Oáza. Večer jsme pak dorazili za tmy a šli spát. Druhý den výšlap na Batur a stihnout i východ slunce!
Ráno zvonil budík a déšť mlátil do střechy, plán byl tedy jasný - Batur nebude a my típáme budík a spíme dál (díky bohu, vstávat ve 2 ráno..). Ráno vymýšlíme plán B - Vodopády Tegenungan a východní pobřeží. Opět se nám vyplatilo, že vyrazit brzo je opravdu super, provoz byl ráno mírnější a na Vodopádech jsme byli mezi prvními. Co nás trošku rozladilo byl dvojí placený vstup k vodopádu, ale nakonec když si člověk přepočítá za kolik je, mávne nad tím rukou. Další zastávka byla Candadidasa. Město vzdálené asi 50 km a nás čekala dlouhá cesta po 4 proudovce v místním provozu. Zvládli jsme to za necelé dvě hoďky, nedaleko Candadidasa beach jsme poobedvali výbornou grilovanou rybu a pozastavili se nad tím, že opravdu patříme k těm pár kouskům turistům co ve městě jsou. Není pak divu, že se všichni snaží nahánět a vytvářet extra slevy - výlet na ostrovy, šnorchlivání, jídlo, oblečení. Bylo nám to líto, ale pokračovali jsme dál. Virgin beach - pláž s bílým pískem a krásně modrým a průzračným mořem. Při vstupu na pláž platíte parking a pak i samotný vstup, zase za babku. Na pláži nás naháněli tentokrát “lehátkáři”. Ale my jsme prošli pláž až na konec a užili si klid. Pláž je opravdu krásná, moře bylo teplé a lidí zase pár, že by se na prstech obou rukou dali spočítat. Konečně jsme chvíli vegetili a zablbli si v moři. Vlny zde nejsou vysoké, takže na koupačku ideální. Chvíli jsme se schovávali před deštěm a pak vyrazili na Tirta Ganggu. Krásný vodní chrám s lázněmi. Cestou tam jsme jeli kolem sopky Agung - té, kvůli které to tu teď spí. Je obrovská a jde z ní opravdu respekt, nicméně ta teď taky spí. A my jsme za to moc rádi - Diky Agungu! Po cestě jsme zase nasadili pláštěnky, ale není se čemu divit, je období dešťů.. Tirta Gangga je krásný, je to takový park s bazény, po kterých různě přecházíte. Za nás opravdu krásné místo.
Před odjezdem jsme ještě prohodili pár slov s balijským prodejcem brýlí, který nás chtěl ukecat svou češtinou, osušili sedadlo a jeli dál. Kousek se nachází ještě posvátné místo Pura Lempuyang a je to kousek, jako všechno tady, že jo... No tak asi po další skoro hodině cesty serpentýnama jsme se vyškrábali motorkou co nejvejš to šlo a šli dalších milion schodů k mé vysněné vyhlídce z chrámu přímo na Agung. Jenže! Těch chrámů je tu asi 5 a ten, ke kterému jsme šli nebyl TEN! ale jinej. Kluk to se mnou nevzdal a strávil snad další hodinu hledáním TAM TOHO v dešti. Mraky se tam honily neskutečně a byla slyšet i nedaleká bouřka. Nakonec jsme zjistili, že má drahá brána s pohledem na majestátný Agung je o další dva miliony schodů výš.. Já přesvědčená o tom, že jsem super žena a když už jsem takhle malý kousek (protože tady je všechno kousek, žejo) tak to prostě dám a kluk na mě počká... po asi tisícátým schodu v durch botech a zjištění, že jsem sotva ve třetině jsem uznala, že super žena rozhodně nejsem, že se navíc každou chvíli stmívá a my musíme ještě kurevskou dálku domu a v dešti. Vyčerpaná jsem tedy došla zpět a pak další dlouhou cestu k motorce. Uff, to bxl teda výlet, díky kluku za výdrž! Zastavili jsme se ještě cestou v Candadidase na večeři a pelášili v dešti domů. Dorazili jsme v deset večer, utahaní jak cikánský hračky a šli spát. Myslím, že jsme usnuli v piko sekundě.
Poslední den jsme se celé dopoledne poflakovali, balili a zajišťovali další transfer, tentokrát do severní části ostrova. Naše holky domácí - tři balijske sestry, nám domluvili s uber řidičem, že nám zastaví na městském trhu na jídlo a počká na nás. A tak jsme se vydali zase vstříc novým zážitkům. Díky Ubude! Tipy z Ubudu: * Monkey Forest * Místní Art Market * Bistro WAMM * Být brzy ráno na turistických místech * Tegalalang rýžové terasy * Vodopády v okolí
